Místo střetávání, potkávání a protkávání.
Úterý 19. května 2009, celodenní seminář.
Inspirací pro tento projekt se stala mimo jiné i kniha Václava Cílka Krajiny vnitřní a vnější. V předmluvě autor píše: „Po roce 1868 se v dopisech anglického básníka Gerarda Manleye Hopkinse začíná stále častěji objevovat slovo ´inscape´, tedy výraz pro vnitřní prostor či vnitřní krajinu jako protiklad vnější krajiny neboli ´landscape´. Hopkins chápe ´inscape´velmi hluboce, je to pro něj jakýsi vnitřní vzor či rytmus, způsob, jakým je členěno něco prvotního a tvořivého uvnitř. Báseň vzniká, pokud se vnitřní krajina jeho duše setká s podobně uspořádaným rytmem vnější přírody. V tomto procesu se pak vytváří nová vnitřní krajina. A podobně jako v krajině působí vnější síly, tak i ve vnitřním prostoru nalézáme ´instress´ neboli plastickou sílu, která způsobuje, že podoba vnější krajiny se vtiskává do podoby duše. Je to znepokojivý názor – rozhlédněme se a uvažme, jaká krajina nás vytváří?“
Podívejme se pořádně okolo sebe. Obklopuje nás krajina kulturní, přeměněná rukou člověka. Marně bychom ve střední nebo západní Evropě hledali divočinu. Stejně jako člověk přetvořil a přetváří krajinu, dotváří i krajina člověka.
Na jižní Moravě, v krajině téměř bezlesé, plné polí a vinic, najdeme nejen magickou a nezaměnitelnou Pálavu, ale také unikátní komponovanou krajinu Lednicko-valtického areálu. Toto místo bylo inspirací mnoha umělcům. Také my jsme se opět nechali inspirovat a strávili jsme příjemný den v místě, které je od r.1996 součástí Světového kulturního dědictví UNESCO. Neomezili jsme se jen na tvorbu básní, o které píše Hopkins, ale dozvěděli jsme se něco o historii tohoto bývalého panství, o starobylém rodu Liechtensteinů, malovali jsme, kreslili a fotografovali, někteří se pustili do překladů textů.
V rámci několika dílen, z nichž každou vedl některý z učitelů našeho gymnázia, jsme prožili zajímavý a inspirativní den.